Po příletu do Hanoje následovaly chvíle nejistoty, zda nas vpusti do země bez důkazu, že opustime Vietnam v době platnosti víz (tj. do 30 dnů) – letenky ven z Vietnamu v této lhůtě jsme zatím neměli. Na letišti to ale nikdo neřešil a vše proběhlo hladce. Po chvíli tápání jsme našli i bus č. 86, který jezdí z letiště do centra za 35.000 VND (=35 Kč). Znavení jak prase jsme si dali naše první “pravé” fóčko a totálně přejetí z dvoudenního nevyspání se dobelhali do ubytka (Zody House – příjemý pokoj s kuchyňkou za cca 600kč na noc). Po chvíli odpočinku (tzn 6 hodin spánku :)) už jsme vyrazili do večerní Hanoje.

V centru Hanoje kolem jezera je fakt živo, ale my stále mrtví, takže jsme dali kolečko, požrali nějaký pokrm z úhoře, nebo co, a šli spát.

Jet-lag je prevít, a tak jsme se i následující den dostali do ulic až kolem druhé odpolední.

Dali jsme turistickou hanojskou povinnost Train street, kde můžete zažít “skoro” přejetí vlakem, protože byla za rohem (ve videu od 1:35) a pak předraženej “bůnček” (Bûn Chà) za 90 kč v podniku na doporučení naší paní domácí. Jeden vietnamec nám pak řekl, že když po nás chtěli za bunču 90, měli jsme nabídnout 60 a řekli by “OK”. S cenou vytištěnou na meníčku se ale smlouvá blbě. Tak příště.

Nacpáni bůčkem s hromadou nudlí jsme se vydali směrem ke Chrámu literatury (Temple of Literature) a použili na ten – v tom stavu a mých nekvalitních botách neskutečně náročný, snad 1km dlouhý přesun – samozřejme cyklorikšu. Ten blbej pocit, že byste měli slízt a tomu střízlíkovi pomoct tlačit aspoň do kopce, za chvíli pomine :).

Pak jsme se nějak dobelhali znova do centra, kde jsem pořídil luxusní a samozřejmě 100% nefejkový trekový Salomony za 700,-kč. V centru se všude neskutečne kalilo. Na večer uzavřou pro auta a motorky spoustu ulic v centru, vytáhnou stolky a pidi plastový židličky, a vzniká obrovská pěší oblast, kde se jen jí a pije. Oblast Khao San rd. v Bangkoku se svýma třema uličkama je proti tomu docela trapas. Tady ale potkáte pořád hlavně místní. Až v Hanoji vynaleznou Bucket of Joy (buď díra na trhu jak kráva, nebo ve Vietnamu nějak víc regulujou tvrdej – nevim), tak bye bye Bangkok.

Pobyt jsme si nakonec, i kvůli naší neschopnosti vstát dřív jak v poledne, prodloužili o další den. Ten jsme zase prochodili kam nás vítr zanesl, třeba kolem jezera na jih od jezera “centrálního”. V téhle oblasti už vůbec nenarazíte na cizince, ačkoli je to od turistického centra třeba jen 15 minut pěšky. Taky tam zjistíte, kolik má stát ve skutečnosti jídlo (bunča 30kč, narvaná bageta 10kč atp.)

Video končí jako vždy náhle, zkrátka už nebyla síla točit. Video vřele doporučuji shlédnout celé zejména milovníkům jemného, citlivého humoru ,).